První týden února se v Prokopáčku nesl v duchu úklidu a povídání o světle. To vše je totiž spojené s tradicí Hromnic, které slavíme 2. února. V tomto období se oslavuje začátek teplejší a světlejší poloviny roku. I když to tak venku nevypadá, už totiž brzy přijde jaro. Je to tedy pomalé loučení se zimou a vítání tepla a světla. Světlo a oheň jsou významným symbolem Hromnic, protože se na tento svátek zapalují svíce, které se jmenují hromničky.

Tyto svíce dříve lidé zapalovali a dávali za okna, protože věřili, že je ochrání před blesky a hromy, proto také název hromničky. My v Klubu Prokopáček jsme si takové svíčky s dětmi vyrobili a opravdu moc se nám povedly. Tradiční hromničky jsou sice bílé, ale my jsme si vyrobili svíce krásně barevné a každý měl úplně jinou. Některé jsme si zapálili a povídali si přitom o významu světla pro náš život.

Hromnice jsou však i svátkem úklidu. Lidé často v tento čas dělají velký úklid domácnosti a loučí se tak se vším, co jim zima domů nanesla. My jsme si také pořádně uklidili naši klubovnu a dokonce i okolí. S dětmi jsme vzali pytle a rukavice a vrhli se na nepořádek v přírodě v našem milé Prokopském údolí. Někdy v lese a na louce vidíme tolik věcí, které do přírody vůbec nepatří, až se nestačíme divit. Třeba, když jsme našli v křoví vyhozené nástěnné hodiny. A tak se snažíme naše okolí pravidelně čistit.

S Hromnicemi jsou spojeny i všelijaké zajímavé rituály, a my jsme si některé zkusili. Například dříve lidé pomáhali slovanskému bohovi bouře, blesku a hromu Perunovi tím, že bouchali do země, skály a stromů tak, aby dělali co největší hluk. Tím Perunovi pomáhali zahnat duchy temnoty. My v Prokopáčku jsme samozřejmě do stromů ničím nebouchali, ale zkusili jsme si pořádně zabouchat do skály, zakřičet a zahrát co nejhlasitěji na všelijaké hudební nástroje.

Každý den po oběde jsme si pak zapálili hromničky, aby na nás přece jen nějaká ta bouřka nepřišla a abychom byli ochráněni. Hromnice jsou naším oblíbeným svátkem a my jsme si celý týden moc užili.